Home | Dnes je 25.11.2017
AKTUALITY

DŮCHODOVÁ REFORMA

Počínaje 1. lednem 2013 je Finanční správa České republiky zapojena do realizace důchodové reformy, a to do správy „druhého pilíře„ této reformy. Podstatou tohoto pilíře, který představuje důchodové spoření, je platba 5 % z pojistného základu (vyměřovací základ pro důchodové pojištění u zaměstnanců či vyměřovací základ pro důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u OSVČ) na účet vybrané penzijní společnosti. V praxi to znamená vyvedení 3 % pojistného z „prvního pilíře„, tj. z důchodového pojištění tak, jak jej známe, a jeho navýšení ze strany účastníka spoření o další 2 %.

 

Zapojení Finanční správy

 

Účastník důchodového spoření musí uzavřít příslušnou smlouvu s vybranou penzijní společností, kterou si sám vybere a která disponuje příslušnou licencí České národní banky. Penzijní společnost je následně povinna zaslat žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření do Centrálního registru smluv, který spravuje Specializovaný finanční úřad (mimo jiné je správcem daně vybraných daňových subjektů, např. s obratem nad 2 mld. Kč). Tento finanční úřad dále vyrozumí účastníka spoření o jejím zaregistrování.

 

Jednotlivé finanční úřady ( jedná se o finanční úřady ve smyslu reformy finanční správy s účinností od 1. ledna 2013) jsou pověřeny výběrem pojistného od účastníků spoření a dále jeho distribucí příslušným penzijním společnostem.

 

Účastník spoření - zaměstnanec

 

V případě účastníka spoření - zaměstnance - provádí srážku pojistného jeho zaměstnavatel, který tak vstupuje do role plátce pojistného, a tím pádem plní následující povinnosti:

* Sráží a odvádí sražené pojistné (v průběhu roku formou záloh na pojistné) na příslušný účet finančního úřadu. Srážka a odvod pojistného probíhají současně se zálohou na daň z příjmů ze závislé činnosti.

* Současně s odvodem pojistného podává finančnímu úřadu měsíční hlášení o sraženém pojistném, a to pouze elektronicky (ve stanoveném formátu a struktuře dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „DŘ„, např. obdobně jako souhrnné hlášení).

* Podává elektronicky následné hlášení, pokud zjistí, že záloha na pojistné nebyla stanovena ve správné výši nebo v předchozím hlášení uvedl chybné údaje.

* Po skončení pojistného roku (kalendářní rok) podává vyúčtování pojistného (spolu s vyúčtováním zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti), též pouze elektronicky.

* Oznamuje porušení oznamovací povinnosti účastníkem spoření - např. že účastník spoření zaměstnavateli neoznámí včas den, kdy se stal účastníkem spoření atp.

Vzory souvisejících tiskopisů jsou zveřejněny na webu Finanční správy (http://cds.mfcr.cz) v záložce Důchodové spoření.

Registrace zaměstnavatele, resp. plátcovy pokladny, jako plátce pojistného probíhá automaticky podáním prvního hlášení o sraženém pojistném za předpokladu, že je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti. Neprodleně poté, co plátce pojistného přestane mít posledního poplatníka pojistného (účastníka spoření), je povinen podat elektronicky oznámení o změně registračních údajů, ve kterém tuto skutečnost uvede.

Vzhledem k tomu, že poplatník pojistného (tj. zaměstnanec) se může stát účastníkem důchodového spoření nejdříve dnem 1. února 2013, první hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření zaměstnavatel, resp. plátcova pokladna, podává elektronicky poprvé za únor 2013 s termínem podání do 20. března 2013, a to za předpokladu, že zaměstnanec splnil oznamovací povinnost a stal se účastníkem k 1. únoru 2013.

 

Účastník spoření - OSVČ

 

Oproti zaměstnancům OSVČ, která je účastna spoření v rámci druhého pilíře, nehradí zálohy na pojistné v průběhu pojistného období (kalendářního roku). Pojistné je tak povinna uhradit po skončení pojistného roku na účet příslušného finančního úřadu společně s daní z příjmů fyzických osob. Zároveň je také povinna podat pojistné přiznání, a to ve lhůtě pro podání svého daňového přiznání. Aby byl eliminován případný vysoký doplatek pojistného po skončení pojistného roku, může OSVČ využít možnost hradit v jeho průběhu pojistné před datem splatnosti, a to až do výše 100 000 Kč. Toto pojistné je následně automaticky převedeno na osobní spořící účet. V případě, že by odvod pojistného v průběhu roku překročil uvedenou výši, stává se rozdíl přeplatkem ve smyslu DŘ, který může být použit na úhradu jiné daně (i finančním úřadem z moci úřední v případě nedoplatku na dani), či může být požádáno o její vrácení.

 

Placení pojistného na důchodové spoření

 

Počínaje 1. únorem 2013 jsou jednotlivým finančním úřadům u České národní banky zřízeny speciální bankovní účty, na které je pojistné na důchodové spoření nutné hradit. Od účtů, na které jsou hrazeny jednotlivé daně, se odlišují pouze jiným předčíslím. Pro OSVČ jsou určeny účty s předčíslím 31018 a pro zaměstnavatele, jako plátce pojistného, účty s předčíslím 41013. V této souvislosti pro úplnost uvádíme, že Specializovaný finanční úřad nemá zřízen účet pro OSVČ, neboť není příslušným pro správu těchto osob. plátce pojistného, účty s předčíslím 41013. V této souvislosti pro úplnost uvádíme, že Specializovaný finanční úřad nemá zřízen účet pro OSVČ, neboť není příslušným pro správu těchto osob.

 

Pro úhradu pojistného platí stejná pravidla jako pro úhradu daní. Připomínáme proto, že i tyto platby musí být správně identifikovány, a to prostřednictvím správného variabilního symbolu, kterým je kmenová část daňového identifikačního čísla.

 

Pojistné na důchodové pojištění

 

Důchodové pojištění (tzn. pojištění v rámci prvního pilíře na „státní důchod„), resp. výše pojistného, které se odvádí příslušné správě sociálního zabezpečení, pak reaguje na skutečnost, zda poplatník pojistného (zaměstnanec či OSVČ) je účastníkem důchodového spoření v rámci druhého pilíře.

 

V případě zaměstnance, který není účastníkem druhého pilíře, se odvod pojistného nemění. Oproti tomu u zaměstnance - účastníka spoření - zaměstnavatel odvádí pojistné na důchodové pojištění o 3 % nižší z jeho vyměřovacího základu (3,5 % oproti standardním 6,5 %), tedy celkem v úhrnu za zaměstnance i zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu (toto pojistné se dále navyšuje o nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

 

OSVČ, které nebudou účastny důchodového spoření, pak hradí nezměněné pojistné na důchodové pojištění stejně jako v roce 2012 ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu. U OSVČ, která naproti tomu spoření účastna bude, se odvod pojistného snižuje na 26,2 % z vyměřovacího základu (o 3 % pojistného, které se vyvádí z prvního pilíře). Tato 3 % zvýšená o další 2 % z vyměřovacího základu, která je povinen „přidat ze svého„ účastník důchodové spoření v rámci druhého pilíře, pak budou odváděna příslušnému finančnímu úřadu.

 

DALŠÍ NOVINKY VE ZKRATCE

 

Vedle výše uvedeného upozorňujeme na další novinky:

 

1. Generální finanční ředitelství vydalo dne 23. ledna 2013 tiskovou zprávu, že počínaje 1. dubnem 2013 začne na Daňovém portálu (http://www.daneelektronicky.cz) zveřejňovat bankovní účty, které jednotliví plátci DPH používají pro svoji ekonomickou činnost a určí je k zveřejnění. V této souvislosti upozorňujeme, že podle novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je plátce DPH povinen tyto účty oznámit finančnímu úřadu, a to nejpozději do 28. února 2013. Není bez zajímavosti, že podle tiskové zprávy do data jejího zveřejnění většina plátců daně oznámení neučinila.

2. Dne 4. února 2013 dále Generální finanční ředitelství zveřejnilo informaci k uplatnění DPH u zdravotnických prostředků, kterou reagovalo na dotazy a nejistotu ohledně správnosti výkladu novelizovaných pravidel k uplatnění snížené sazby daně od 1. ledna 2013.

3. Dne 11. ledna 2013 byla na webu Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz) zveřejněna informace o zveřejnění následujících smluv o výměně informací v daňových záležitostech s následujícími jurisdikcemi ve Sbírce mezinárodních smluv:

* Britské Panenské ostrovy

* Jersey

* Guernsey

* Bermudy

* Ostrov Man

* Republika San Marino Pro úplnost dodáváme, že uzavření těchto smluv a jejich vstup v platnost ovlivňuje mimo jiné výši sazby srážkové daně na vybrané platby do těchto jurisdikcí, která tak nemusí být aplikována ve výši 35 %.

4. Česká správa sociálního zabezpečení informuje, že počínaje 1. únorem 2013 je zřízena speciální datová schránka (ID 5ffu6xk) pro zasílání vybraných formulářů elektronickou cestou. Zároveň jsou na webu správy sociálního zabezpečení (http://www.cssz.cz) k dispozici interaktivní elektronické formuláře s možností odeslání do této datové schránky. V této souvislosti upozorňujeme, že od 1. března 2013 již nebude možné předepsané tiskopisy zasílat do datové schránky místně příslušné správy sociálního zabezpečení.

5. Zároveň také Česká správa sociálního zabezpečení odložila povinnou elektronickou komunikaci pro zaměstnavatele, OSVČ a ošetřující lékaře. V praxi to znamená, že tyto subjekty mohou ještě po celý rok 2013 činit všechna zákonem předepsaná podání i v papírové podobě.

  

POJISTNÉ NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ

 

1.3.2013 Účetnictví v praxi str. 12  

Ing. Pavel Běhounek HK ČR

 

S účinností od 1. 3. 2013 vznikne prvým osobám účast ve druhém důchodovém pilíři, tedy účast na důchodovém spoření. K této novince se váže povinnost platit zcela nové pojistné, které se jmenuje pojistné na důchodové spoření. Následující příspěvek seznamuje s tímto novým pojistným, včetně povinností zaměstnavatelů, které v souvislosti s ním musí plnit. Pozornost je věnována také osobám samostatně výdělečně činným, které vstoupí do druhého důchodového pilíře.

 

Princip

 

Zásadní vlastností druhého důchodového pilíře je, že část povinné platby pojistného na důchodové spoření (3 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, resp. u OSVČ 3 % vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění) se spolu s vlastním příspěvkem účastníka druhého důchodového pilíře (2 % vyměřovacího základu) shromažďují na jeho individuálním účtu a při dosažení důchodového věku jsou použity jako zdroj (pojistné) pro výplatu důchodu z druhého pilíře.

Druhý důchodový pilíř jako takový je upraven zákonem č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 426/2011 Sb.„). Tento článek je však věnován platbám do systému důchodového spoření, a ty upravuje zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření. Doprovodné změny (především snížení sazby pojistného na sociální pojištění, resp. u OSVČ na důchodové pojištění) přinesl zákon č. 399/2012 Sb.

 

Zaplacené pojistné na důchodové spoření se kumuluje, zhodnocuje (popř. znehodnocuje) u penzijní společnosti ve fondu, jehož rizikovost si určí sám účastník důchodového spoření (fond státních dluhopisů, konzervativní, vyvážený, dynamický) a při dosažení důchodového věku se shromážděné prostředky použijí na úhradu jednorázového pojistného u životní pojišťovny na pojištění zvoleného důchodu (doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu tří let ve stejné výši, starobní důchod na dobu 20 let nebo sirotčí důchod na dobu pěti let). V případě úmrtí ve fázi spoření jsou naakumulované a zhodnocené (popř. znehodnocené) prostředky předmětem dědictví -- tzn., že jsou převedeny dědicům na účet jejich důchodového spoření (zvýší tak jejich důchod z druhého pilíře) anebo (nejsou-li dědici účastníky druhého pilíře) jsou dědicům vyplaceny.

 

Důležitou vlastností druhého důchodového pilíře je to, že příspěvky do tohoto systému jsou bez výjimky navázány na vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení (u OSVČ na vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění). Účastník (ani nikdo jiný) tedy nemůže přispívat více či méně, než odpovídá jeho okamžitému vyměřovacímu základu pro pojistné.

 

Další důležitou skutečností je nižší důchod z prvého průběžného důchodového pilíře pro účastníky druhého pilíře. Vzhledem k principu výpočtu procentní výměry starobních důchodů, kdy je uplatňován princip solidarity a dochází k silné redukci osobního vyměřovacího základu, je pokles méně výrazný u osob s vysokým osobním vyměřovacím základem a více výrazný u osob s nižším vyměřovacím základem. Vyvedení 3 % vyměřovacího základu pro pojistné je přitom procentuálně stejné pro všechny. Pokud bychom se pokoušeli o výpočet výhodnosti důchodového spoření (u osob, které mají do důchodu ještě relativně daleko, je tento výpočet prakticky bezcenný, protože lze jen těžko odhadovat své budoucí příjmy), tak bychom poměřovali:

* snížení důchodu z prvého pilíře a

* prostředky vyvedené na individuální účet účastníka spoření, které budou použity na výplatu důchodu z druhého pilíře.

 

Např. u osoby s osobním vyměřovacím základem cca 44 % průměrné mzdy (v současnosti okolo 11 400 Kč) by při 40 letech účasti ve druhém pilíři došlo k poklesu důchodu (v dnešních cenách) o cca 1 368 Kč (0,3 % x 40 x 11 400) -- rozdíl v procentní části důchodu je totiž 0,3 % osobního vyměřovacího základu za každý rok účasti ve druhém pilíři. Naakumulované prostředky (nebudeme-li uvažovat se zhodnocením) přitom budou činit 164 160 Kč (3 % x 40 x x 12 x 11 400Kč), tedy jen 120násobek poklesu starobního důchodu, a již po 10 letech by došlo k vyrovnání.

 

Naproti tomu u osoby s osobním vyměřovacím základem cca čtyřnásobek průměrné mzdy (v současnosti okolo 103 500 Kč) dochází k silné redukci osobního vyměřovacího základu - procentní výměra důchodu nebude počítána přímo z této částky, ale jen z 35 338 Kč. Této osobě by při 40 letech účasti ve druhém pilíři došlo k poklesu důchodu (v dnešních cenách) jen o cca 4 241 Kč (0,3 % x x 40 x 35 338). Naakumulované prostředky (nebudeme-li uvažovat se zhodnocením) přitom budou činit 1 490 400 Kč (3 % x 40 x 12 x 103 500 Kč), tedy cca 350násobek poklesu starobního důchodu, a až po cca 30 letech by došlo k vyrovnání.

 

Uvedené výpočty jsou jen ilustrativní a nepracují s celou řadou faktorů, které mohou sehrát roli. Na druhou stranu ukazují princip a očišťují různé důchodové kalkulačky od vlivů, se kterými bych osobně ani neuvažoval - typicky jde o zhodnocení prostředků ve druhém pilíři. Pokud totiž osoba nebude účastna důchodového spoření, má po dobu spoření k dispozici 2 % vyměřovacího základu, které může zhodnocovat sama atd. typicky jde o zhodnocení prostředků ve druhém pilíři. Pokud totiž osoba nebude účastna důchodového spoření, má po dobu spoření k dispozici 2 % vyměřovacího základu, které může zhodnocovat sama atd.

 

Platby za zaměstnance – povinnosti zaměstnavatele

 

Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je sice každý účastník důchodového spoření, ale zaměstnanec jej odvádí prostřednictvím svého zaměstnavatele (ten je plátcem pojistného). Pojistné je spravováno podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „DŘ„), a také jsou související povinnosti plněny vůči finančnímu úřadu.

 

Zaměstnanec, který se stane účastníkem důchodového spoření je povinen tuto skutečnost písemně oznámit svému zaměstnavateli. Pro oznámení vzniku účasti není předepsán žádný formulář, ale Ministerstvo financí připravilo formulář 25 5544 „OZNÁMENÍ poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků o účasti na důchodovém spoření„.

 

Na základě oznámení účasti zaměstnance na důchodovém spoření vznikají zaměstnavateli tyto základní povinnosti:

* Při zúčtování mezd srazí zaměstnanci pojistné na sociální zabezpečení v nižší výši (sazbou 3,5 % namísto standardní sazby 6,5 %). Vůči správě sociálního zabezpečení nemá zaměstnavatel jinou povinnost, než že srazí a odvede pojistné zaměstnancům účastným důchodového spoření nižší sazbou a ve formuláři „Přehled o výši pojistného„ uvede úhrn vyměřovacích základů pro pojistné těchto zaměstnanců a odpovídající pojistné samostatně - proto byl formulář „Přehled o výši pojistného„ od roku 2013 rozšířen v části B (pojistné odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele) o tuto položku. Jiné povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení z důvodu účasti zaměstnance na důchodovém spoření nevznikají. Pojistného na zdravotní pojištění se účast na důchodovém spoření nijak nedotýká.

* Při zúčtování mezd srazí zaměstnanci pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení. Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové spoření je vždy stejný s vyměřovacím základem pro pojistné na sociální zabezpečení a také pro něj platí maximální roční vyměřovací základ ve výši 48násobku průměrné mzdy.

* Účast na důchodovém spoření může poprvé vzniknout k 1. 3. 2013, a proto připadá prvé sražení pojistného na důchodové spoření do úvahy při zúčtování mezd za březen 2013.

* Sražené pojistné na důchodové spoření odvede svému místně příslušnému finančnímu úřadu do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Předčíslí pro platbu pojistného na důchodové spoření zaměstnavatelem je 41013.

* Zaměstnavatel se u finančního úřadu neregistruje jako plátce pojistného na důchodové spoření - k registraci dojde na základě prvého hlášení za zaměstnance účastného důchodového spoření. Toto hlášení k záloze na důchodové spoření se podává do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to pouze elektronicky. Hlášení obsahuje identifikaci jednotlivých zaměstnanců - včetně rodného čísla - a dále údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení (zároveň se jedná o vyměřovací základ pro pojistné na důchodové spoření). Na základě tohoto hlášení a porovnání s údaji z Centrálního registru smluv poukáže správce daně pojistné na individuální účet účastníka důchodového spoření u jeho penzijní společnosti.

* Do tří měsíců po skončení kalendářního roku podá zaměstnavatel roční vyúčtování pojistného na důchodové spoření.

Oznamovací povinnost zaměstnance je řešena § 29 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření. Podle § 4 zákona č. 426/2011 Sb. vzniká účast na důchodovém spoření registrací smlouvy o důchodovém spoření v Centrálním registru smluv, a to k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla smlouva doručena centrálnímu registračnímu místu.

Zjistí-li zaměstnavatel, že zaměstnanec porušil některou ze svých povinností (především neoznámil vznik účasti na důchodovém spoření a znemožnil tak včasné sražení a odvedení pojistného na důchodové spoření), je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit finančnímu úřadu. Pojistné, které není v důsledku porušení povinnosti zaměstnance odvedeno, je povinen doplatit zaměstnanec přímo finančnímu úřadu (§ 31 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření).

Pokud by zaměstnavatel neodvedl sražené pojistné za rok 2013 do konce ledna 2014, musel by zvýšit svůj základ daně z příjmů [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „ZDP„]. Podle § 38j odst. 10 ZDP je náležitostí mzdových listů údaj o sraženém, resp. uhrazeném, pojistném na důchodové spoření.

 

Postup u OSVČ

 

Povinnosti OSVČ, která vstoupí do druhého důchodového pilíře, si ukážeme na následujícím příkladu.

 

PŘÍKLAD

OSVČ uzavřela v lednu 2013 smlouvu o důchodovém spoření, která bude k datu 1. 3. 2013 zaregistrována v Centrálním registru smluv. Jaké povinnosti souvisí s účastí OSVČ na důchodovém spoření?

Účast na důchodovém spoření vzniká registrací smlouvy o důchodovém spoření v Centrálním registru smluv, a to k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla smlouva doručena Centrálnímu registru smluv (§ 4 zákona č. 426/2011 Sb.). Datum 1. 3. 2013 je tedy nejdřívějším datem, ke kterému může vzniknout účast na důchodovém spoření.

OSVČ bude platit pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % jejího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Protože účast na pojištění vzniká až od 1. 3. 2013, pojistné na důchodové spoření za rok 2013 bude stanoveno z části vyměřovacího základu za rok 2013 připadajícího na období březen až prosinec 2013 (10/12 ročního vyměřovacího základu). Roční vyměřovací základ za rok 2013 bude určen až v přehledu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - tedy v roce 2014, a to jednak na základě dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP, jednak na základě svého rozhodnutí (vyměřovací základ je v rozmezí minima a maxima volitelný a tato volba ovlivní i výši pojistného na důchodové spoření). Proto také OSVČ pojistné na důchodové spoření vyúčtuje až po skončení roku 2013.

Zákon o pojistném na důchodové spoření platbu ani vyúčtování pojistného na důchodové spoření pro případy OSVČ upravuje pouze v minimální míře. Např. stanovuje, že poplatník pojistného na důchodové spoření (tedy OSVČ, pokud je účastna druhého důchodového pilíře) je povinen podat pojistné přiznání k pojistnému na důchodové spoření, avšak již nestanovuje lhůtu pro toto podání ani splatnost pojistného. Protože se však pojistné na důchodové spoření spravuje podle DŘ, vyúčtovává se a platí finančnímu úřadu, a to podle obecných pravidel daných DŘ. Tzn., že se pojistné přiznání podává ve stejné lhůtě jako přiznání k dani z příjmů fyzických osob (do tří měsíců po skončení zdaňovacího období, resp. do šesti měsíců, pokud pojistné přiznání zpracovával daňový poradce) a v této lhůtě OSVČ také pojistné na důchodové spoření uhradí finančnímu úřadu a tyto prostředky budou následně převedeny na osobní účet účastníka druhého důchodového pilíře. Aby mohly být prostředky ve druhém pilíři zhodnocovány již dříve, může OSVČ uhradit na svůj osobní daňový účet pojistného na důchodové spoření u finančního úřadu určitou částku již před podáním pojistného přiznání - pokud tato částka nepřevýší 100 000 Kč, bude převedena příslušné penzijní společnosti na osobní účet účastníka druhého důchodového pilíře. Předčíslí pro platbu pojistného u OSVČ je 31018. Zaplacené pojistné je nedaňovým výdajem (nákladem) OSVČ - § 25 odst. 1 písm. g) ZDP.

Protože u druhého důchodového pilíře byl zvolen model 2 % účastník + 3 % stát a účastník (OSVČ) hradí pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové spoření a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zbývající 3 % jsou OSVČ poskytnuta v té formě, že se jí snižuje sazba pojistného na důchodové spoření a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z 29,2 % na 26,2 % vyměřovacího základu. Toto snížení se promítne do přehledu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, v přehledu za rok 2013 oznámí OSVČ účastná od roku 2013 důchodového spoření, že ji v roce 2013 (k 1. 3. 2013) vznikla účast na důchodovém spoření (§ 15 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.„).

Od měsíce účasti na důchodovém spoření (poprvé u zálohy za březen 2013) bude OSVČ platit zálohu na pojistné na důchodové spoření a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z měsíčního vyměřovacího základu v sazbě 26,2 % (namísto 29,2 %) - viz § 14 zákona č. 589/1992 Sb. Účast na důchodovém spoření přitom OSVČ oznámí příslušné správě sociálního zabezpečení až v přehledu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za rok 2013 (tedy v roce 2014).

 

1.3.2013 Účetnictví v praxi str. 2

Ing. Jan Brantl HK ČR 


Diskuse:
Zaujalo vás téma? Máte k němu co říct? Přidejte svůj názor.

Další články: 318
Reklamní partneři:

www.montycon.cz   www.romanabennet.cz

Mapa webu RSS
redakční systém, tvorba www stránek, webdesing, e-shop, jak založit internetový obchod