Home | Dnes je 23.11.2017
AKTUALITY

Elektronická evidence tržeb: Babišův „velký bratr“ zatím stále v plenkách

Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše pokračuje ve vytváření systému elektronické evidence tržeb. Alternativa registračních pokladen s fiskální pamětí, které nakonec v Česku neuspěly, má jasný cíl: Zlepšit výběr daní. „Je velmi jednoduché zvýšit daně; co jednoduché není, je daně efektivně vybírat,“ říká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

 

Bude to takový velký finanční bratr. Kdykoli obchodník prodá třeba jen zubní pastu nebo třeba v autoservisu vymění zákazníkovi v autě žárovku, jakmile zákazník zaplatí, finanční úřad o tom bude okamžitě vědět. Tedy pokud zákazník dostane účtenku. Takhle nějak by měla podle představ ministerstva financí vypadat realita v roce 2016. „Naši občané často jezdí do Chorvatska na dovolenou a s tímto systémem se tam setkávají – všude, kam v Chorvatsku přijdete, dostanete účtenku, dokonce i na toaletách,“ říká ministr financí Andrej Babiš. Podle něj by už za dva roky mohl celý systém běžet naostro. „My si myslíme, že můžeme použít chorvatské zkušenosti, částečně i jejich legislativu a můžeme i nakoupit software. Oni stihli připravit tento projekt a přijmout potřebnou legislativu za 7 měsíců, myslím si proto, že bychom mohli usilovat o zavedení tohoto systému u nás už od 1. 1. 2016,“ míní Babiš.

 

Chorvatská inspirace

 

Chorvatský příklad není náhoda – právě v chorvatském modelu se ministerstvo financí při hledání způsobu, jak zlepšit kontrolu toku peněz v ekonomice, zhlédlo. „Systém, který zavedli v Chorvatsku, je zcela jedinečný, celé je to online, jde o elektronickou evidenci tržeb, kdy jakákoli restaurace či jiný podnik, ve chvíli, kdy přijímá platbu od zákazníka nebo fakturuje, okamžitě se tato skutečnost objevuje i v centrální evidenci finančního úřadu,“ říká Babiš.

 

Výhodou je i to, že na rozdíl od – v českých podmínkách – nepříliš úspěšných registračních pokladen s fiskální pamětí odpadají pro podnikatele i náklady spojené s nákupem potřebné technologie (navíc náklady dvojnásob nevítané – pro jeho podnikání nic nepřinesou, naopak si za své peníze kupuje do svého podniku „policajta“, který ho hlídá). „Nevyžaduje to žádné investice, nikdo nemusí měnit systémy, které používá, jde jen o napojení těchto systémů na centrální evidenci, náklady jsou minimální, kolem 5500 korun,“ říká Babiš.

 

Záměr zavést elektronickou evidenci tržeb je v případě českého ministerstva financí motivován hlavně snahou zvýšit výběr daní. V Chorvatsku byl ale servírován občanům (z nichž velká část je zároveň alespoň v turistické sezóně podnikateli v cestovním ruchu) tak, že nejde ani tak o daně, ale o zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. „Jedním z prvních předpokladů konkurenceschopnosti ekonomiky je férová soutěž mezi podnikateli. To bylo prvotním důvodem pro zavedení kontroly toku financí, aby podnikatelé, kteří působí na stejném trhu, měli stejné podmínky – i co se týče daní,“ říká chorvatský ministr financí Boris Lalovac.

 

Jak ale vzápětí přiznává, i daňový přínos byl podstatný. „Výsledky, kterých jsme dosáhli za jediný rok, jsou opravdu obdivuhodné – zatímco naše hodpodářství zaznamenává pokles o 1 %, daňové příjmy od podniků, které provádí hotovostní platby, vzrotsly o 100 procent.“

 

Vzpomínka na registrační pokladny

 

Pokus o lepší evidenci tržeb a hotovostních plateb už Česko zažilo – v podobě registračních pokladen. Ty se ale nakonec neujaly. Mluvit se o nich začalo za vlády Jiřího Paroubka – v té byl ministrem financí dnešní premiér Bohuslav Sobotka, který také vždy patřil k velkým zastáncům tohoto řešení. 1. července 2005 vstoupil v platnost zákon č. 215/2005 Sb. o registračních pokladnách, který zavedl povinnost pro obchodníky pořídit si registrační pokladnu s tzv. fiskální pamětí, která si pamatuje všechny operace, jež v pokladně od jejího uvedení do provozu proběhly a zároveň musí být zabezpečena proti jakékoli neoprávněné manipulaci a „práci“ se zapsanými daty.

 

Tzv. registrační pokladny, které v té době už leckde fungovaly, právě touto funkcí vybaveny nebyly – proč také. Zákon nic takového nepožadoval a těžko chtít po provozovateli, aby si pořídil dobrovolně do svého podniku technickou obdobu finančního úředníka.

 

Na zákon se okamžitě snesla obrovská vlna kritiky z řad politické opozice i zástupců podnikatelů – s tím, že jejich zavedení bude pro živnostníky znamenat nemalé náklady navíc a přitom k lepšímu výběru daní nepovedou. Podnikatelé navíc nevěděli, jak se k zákonu postavit. Ten pro ně zaváděl povinnost mít registrační pokladnu s fiskální pamětí nejpozději do 31. 12. 2006.

 

V té době opoziční – nicméně zase sílící – ODS však hlasitě avizovala, že pokud vyhraje volby (které byly za rok), zákon o registračních pokladnách okamžitě zruší (a investice do pokladny s fiskální pamětí by tak byla vyhozenými penězi). A tak většina z těch, jichž se nová povinnost týkala, zvolila vyčkávací taktiku a modlila se, aby blížící se volby vyhrála ODS (a zvládla sestavit vládu). To se nakonec stalo – a povinné registrační pokladny se tak octly v propadlišti dějin. Bude nápad s elektronickou evidencí tržeb úspěšnější?

 

Podnikatelé, vyjádřete se

 

Možná ano. Jeden zásadní rozdíl oproti neslavným registračním pokladnám s fiskální pamětí už tu je. Zatímco pokus zavést registrační pokladny probíhal od počátku „navzdory“ těm, kterých se měl týkat, tedy firmám a živnostníkům, bez jakýchkoli diskusí o jeho případných úskalích, při přípravě elektronické evidence tržeb ministerstvo financí zvolilo zcela odlišnou taktiku: Od začátku do přípravy systému co nejvíce zapojit podnikatelskou veřejnost – respektive její reprezentanty v podobě zástupců podnikatelských svazů.

 

„Vítáme aktivitu ministerstva financí, protože jde o průlomový přístup při návrhu zákona – diskutujeme od začátku o tom, jaké bude mít připravovaný zákon dopady pro podnikání v našem obchodu,“ říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. „AMSP ČR jednala i v této věci s ministrem financí Andrejem Babišem a jeho náměstkyní Simonou Hornochovou a jejich přístup hodnotíme jako velmi korektní, přestože ještě nebyla nalezena ideální cesta a shoda na všem,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků ČR.

 

Samotnému projektu elektronické evidence tržeb vyjadřují zástupci podnikatelských svazů podporu – rozhodně ale ne bezvýhradnou a v některých případech dost ostražitou. Každopádně ale alespoň nějakou – na rozdíl od někdejších registračních pokladen s fiskální pamětí. „Svaz obchodu a cestovního ruchu dlouhodobě podporuje nějaký způsob registrace tržeb, především plošné registrace tržeb, kvůli narovnání podmínek pro podnikání v obchodu a cestovním ruchu. V našem svazu jsou samozřejmě jak malé společnosti či individuální obchodníci, tak velké firmy, takže najít v této věci konsensus nebylo jednoduché, ale nakonec jsme určitou dohodu v této oblasti přijali a tyto aktivity podporovali,“ říká prezidentka SOCR Marta Nováková.

 

Podporu záměru ministerstva financí vyjádřila i Hospodářská komora ČR. „Hospodářská komora podporuje snahu Ministerstva financí o větší efektivitu výběru daní. Podílení se na veřejných financích totiž vnímáme nejen jako povinnost našich členů, ale i jako jejich právo,“ míní prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

 

Poněkud rezervovanější postoj zaujímá Asociace malých a středních podniků ČR. „Elektronická evidence tržeb je zásadní projekt a jeho dopady je třeba velmi pečlivě zvážit. Je třeba mít na paměti, že v minulosti to byl právě stát, který nebyl připraven na zavádění nových systémů, ať už to byly datové schránky, se kterými se naučili pracovat podnikatelé, ale nikoli úřady, anebo fiasko spojené s novým registrem vozidel,“ říká generální ředitelka asociace Eva Svobodová.

 

K opatrnosti velí i Hospodářská komora. „Dlouhodobě podporujeme elektronizaci dokumentů mezi byznysem a státní správou, ovšem připomínáme a doufáme, že zmíněna elektronizace nepůjde ruku v ruce s extra náklady, které by pro některé podnikatele, zejména ty malé, mohly být problematické. Dále v rámci diskutovaného považujeme za důležité následující - garanci ochrany osobních údajů a kompatibilitu i na globální úrovni,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

 

Podle Evy Svobodové z Asociace malých a středních podniků ČR bude chystaný systém elektronické evidence tržeb revolucí pro tuzemský maloobchod a drobné služby. „AMSP ČR vede v tomto smyslu úzká jednání s ministerstvem financí a je připravena podporovat řešení, které bude mít nulové náklady, jednoduchou obsluhu a nebude spojeno s účtenkovou loterií,“ říká. Právě tady může být kámen úrazu mezi zájmy podnikatelů a zájmy ministerstva. Pokud má systém elektronické evidence tržeb plnit svůj účel, musí tržby systémem projít – tedy být zaúčtovány. Potřebuje tak donutit „povinné subjekty“ zaúčtovat skutečně každou platbu. Účtenková loterie by mohla být pro ministerstvo vítaným nástrojem, jak dodržování tohoto pravidla podpořit – zákazníci by účtenky sami aktivně vyžadovali.

 

Nejasné obrysy

 

Konkrétní podoba systému a jeho nastavení – například v tom, koho všeho se bude týkat (zda to budou i Babišem zmínění provozovatelé veřejných záchodků) – je zatím ve hvězdách. „Zatím jsme ve stádiu příprav, technické detaily i věcné parametry diskutujeme interně i externě a navrhované nastavení jsme dosud neuzavřeli,“ říká Michal Žurovec z tiskového oddělení ministerstva financí.

 

Určité náčrty už ale jsou. Třeba jak bude vypadat komunikace mezi podnikatelem a systémem centrální evidence: Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci finanční správě, ze systému finanční správy mu bude zasláno potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky, podnikatel vytiskne účtenku (včetně potvrzovacího kódu), zákazník bude mít povinnost účtenku převzít a prostřednictvím webové aplikace finanční správy si bude mít možnost ověřit, že jeho platba byla skutečně zaevidována.

 

Systém by měl pokrývat tržby povinných subjektů realizované v hotovosti, „povinnými“ by měli být podnikající fyzické osoby a právnické osoby přijímající platby v hotovosti (zda některé skupiny „uniknou“, o tom se zatím vedou diskuse)a měl by evidovat i transakce mezi podnikateli. Výjimek, kde jsou platby v hotovosti a přitom stojí mimo systém elektronické evidence tržeb, by mělo být naprosté minimum (např. prodej ve výdejních automatech). „Jsme v procesu přemýšlení a potřebujeme zpětnou vazbu, abychom dokázali postihnout všechny aspekty a rizika, správně předem nastavit parametry celého systému tak, aby nám přinášel požadovaný efekt a zároveň nezatížil podnikatele tam, kde to není nutné,“ říká náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

 

Právě náklady spojené se zaváděním systému budou rozhodovat o jeho přijetí u podnikatelů – podnikání je už tak dost nákladná záležitost a zátěž v podobě dalších povinných nákladů by rozhodně rozvoji ekonomiky neprospěla. „Zásadně odmítáme systém, který by znamenal finanční zátěž pro drobné podnikatele spojenou s pořízením evidenčního systému. Avizovaný chorvatský model by měl fungovat podobně jako aplikace v mobilu či jednoduchá čtečka s minimálními pořizovacími náklady,“ říká k tomu generální ředitelka Asociace malých a středních podniků ČR Eva Svobodová. Otázkou je, jak to bude fungovat v praxi – rodící se návrh připouští pro „malé“ povinné subjekty ve výjimečných případech, tam kde je trvalá nemožnost připojení k internetu, náhradní off-line řešení. Je otázkou, co je pod tím myšleno – že by registrační pokladna s fiskální pamětí?

 

Lepší výběr – nižší daně?

 

Otázkou také je, nakolik silná bude chorvatská inspirace v českém prostředí, zda neskončí jen u samotného nastavení systému elektronické evidence tržeb. Pokud by měla být tato inspirace důsledná, ruku v ruce se zavedením systému by musely jít i jisté daňové úlevy. „Každopádně by mělo být zavedení tohoto systému kompenzováno mnoha dalšími benefity pro nejmenší firmy a podnikatele, což také zabere určité úsilí a čas na přípravu technického řešení. Chorvatsko např. snížilo sazbu DPH,“ říká Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků ČR.

 

Že snížemí DPH v Chorvatsku souviselo se zavedením elektronické evidence tržeb potvrzuje i ministr financí Andrej Babiš. „Chorvatsko zavedlo tento systém, aby zlepšilo výběr daní zejména z cestovního ruchu a aby motivovalo tyto podnikatele, tak zároveň snížilo DPH, a to celkem dramaticky, z 25 % na 10 %,“ říká. Otázkou je, zda při zavádění elektronické evidence tržeb „po česku“ nezbyde jen daňový „bič“ bez jakéhokoli „cukru“. Jak také podotýká Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků ČR, v současné době se ministerstvo financí soustředí hlavně na „malé ryby“. „Obecně prosazujeme, aby se stát zaměřil spíše na velké daňové úniky, ve kterých jde o miliardy korun, a „nevozil se“ po těch nejmenších, nicméně chápeme snahu MF o celkové zlepšení výběru daní,“ říká.


Diskuse: 2

Další články: 318
Reklamní partneři:

www.montycon.cz   www.romanabennet.cz

Mapa webu RSS
redakční systém, tvorba www stránek, webdesing, e-shop, jak založit internetový obchod