Home | Dnes je 23.11.2017
AKTUALITY

Živnostenský zákon v kostce

- Živnostenské listy a koncesní listiny se ruší
- Místní příslušnost živnostenských úřadů se ruší
- Zavádí se jediná volná živnost rozčleněná na jednotlivé činnosti
- Oznamovací povinnost podnikatele vůči živnostenským úřadům se omezuje
- Pro získání živnostenského oprávnění bude stačit kratší praxe

Průvodce novelizovanými pravidly pro drobné podnikatele připravili Alena Říhová a Petr Müller z advokátní kanceláře bnt-pravda & partner.

Méně formulářů, nižší poplatky

Shrnujeme novinky, které přináší průlomová novela živnostenského zákona. Začne platit od července.

Doposud živnostenský zákon upravoval 125 volných živností s 622 předměty činnosti. Novela živnostenského zákona nyní zavádí pouze jedinou volnou živnost, a to "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona". To je asi nejviditelnější změna, která mnoha lidem usnadní začátek podnikání. Není rozhodně jediná. Provedeme vás proto postupně celým řízením před živnostenskými úřady.

Podmínky podnikání

Kdo je oprávněn provozovat živnost?

Živnost může provozovat každá fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky živnostenského zákona. Z hlediska zákona tedy mají občané České republiky a společnosti se sídlem v ČR stejné postavení jako cizinci s bydlištěm mimo naše území, osoby, jimž byl udělen azyl, či zahraniční společnosti. Všichni vyjmenovaní mohou v zásadě provozovat živnosti za stejných podmínek.

Nově od 1. 7. 2008 mohou podle živnostenského zákona podnikat také rodinní příslušníci azylantů.

Každá fyzická osoba, která chce provozovat jakoukoli živnost, musí splnit tzv. všeobecné podmínky provozování živnosti. Kromě dosažení věku 18 let je to způsobilost k právním úkonům a také bezúhonnost. V této souvislosti živnostenský zákon stanoví, že podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k odnětí svobody minimálně na jeden rok nepodmíněně, dále pak odsouzen pro jakýkoli úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním.
Novela tak umožňuje podnikat i tomu, kdo spáchal v souvislosti s podnikáním nedbalostní trestný čin.
Bezúhonnost se živnostenskému úřadu prokazuje výpisem z rejstříku trestů ČR. Ulehčením pro podnikatele je fakt, že si výpis z rejstříku trestů obstará úřad sám a podnikatel jej tak nemusí dokládat spolu s ohlášením či žádostí.

Cizinci podle dvojího metru

Jiná situace však nastává v případě zahraničních osob, které pro účely živnostenského zákona můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou občané jiného členského státu Evropské unie, kteří svoji bezúhonnost prokazují výpisem z rejstříku trestů či jiné evidence, kterou jejich stát či členský stát posledního pobytu vede. Je-li státem posledního pobytu Česká republika, postupuje živnostenský úřad stejně jako v případě českého občana, tedy výpis z rejstříku trestů ČR si opatří sám.

Druhou skupinou jsou občané jiného státu než Evropské unie. Ti svou bezúhonnost prokazují výpisem z rejstříku trestů či rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je tato fyzická osoba občanem. V případě obou skupin, nevydává-li stát výpis z rejstříku trestů či obdobný doklad, může fyzická osoba předložit čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem či jiným k tomu pověřeným orgánem. Zahraniční výpis (stejně jako další doklady předkládané úřadu) nesmí být starší než tři měsíce a před jeho předložením živnostenskému úřadu je třeba nechat jej opatřit překladem. Překlad musí být úřední pouze u listin pocházejících ze států mimo Evropskou unii.

Každý, kdo chce provozovat jinou živnost než volnou, musí navíc splňovat tzv. zvláštní podmínky provozování živnosti. Sem patří odborná způsobilost, tedy požadované vzdělání a praxe, případně další podmínky.

Překážky provozování živnosti

Některým fyzickým a právnickým osobám však zákon provozování živnosti neumožňuje. Jsou to podnikatelé, kterým se v minulosti v byznysu příliš nedařilo. Zákon v této souvislosti hovoří o tzv. překážkách provozování živnosti.

Živnost tak nemůže provozovat

- osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz,
- osoba, u níž byl zamítnut insolvenční návrh, protože majetek dlužníka nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo
- byl-li zrušen konkurz, protože majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.
Živnostenský úřad může výše uvedené překážky prominout, a to když dlužník prokáže, že u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků.
Vyloučeny z provozování živnosti jsou dále osoby, jimž byl soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu provozování živnosti v daném oboru, nebo kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění pro závažná porušení povinností.

Úpadek a konkurz

Jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek řeší, omezil v nakládání s majetkem, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce. Obdobně je tomu při prohlášení konkurzu.

Druhy živností: ohlašovací a koncesované

Živnostenský zákon rozlišuje primárně dvě skupiny živností, a to živnosti ohlašovací a živnosti koncesované. Hlavním rozdílem mezi oběma skupinami je právní nárok na vydání živnostenského oprávnění a vznik tohoto oprávnění. Právo podnikat v ohlašovacích živnostech vzniká každému, kdo splní podmínky vyžadované zákonem. Jsou-li podmínky splněny, je úřad povinen živnostenské oprávnění podnikateli vydat. V těchto případech je podnikatel oprávněn podnikat již od okamžiku samotného ohlášení. Kopie ohlašovacích formulářů slouží k prokazování tohoto oprávnění, a to až do vydání výpisu z živnostenského rejstříku.

Oproti tomu na vydání koncese podnikatel právní nárok nemá. Rozhodnutí o tom, zda bude koncese vydána či nikoli, je věcí správního uvážení. Zákon samozřejmě stanoví konkrétní podmínky, které musí podnikatel pro získání koncese splnit.
V některých případech (např. koncese na provozování střelnic a výuku a výcvik ve střelbě zbraní) vyžaduje i doložení spolehlivosti podnikatele podle zvláštního zákona. Z tohoto důvodu můžete začít podnikat opravdu teprve až ve chvíli, kdy úřad vydá rozhodnutí o udělení koncese. Seznam koncesovaných živností tvoří přílohu č. 3 živnostenského zákona. Seznam nejběžnějších koncesovaných živností najdete v boxu č. 1.

Box č. 1

Seznam nejběžnějších koncesovaných živností

- silniční motorová doprava, nákladní vnitrostátní, nákladní mezinárodní, příležitostná osobní, linková (mezinárodní a vnitrostátní), taxislužba
- provádění veřejných dražeb
- provozování cestovní kanceláře
- ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů
- provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní
- provádění trhacích a ohňostrojných prací
- provozování pohřební služby

Ohlašovací živnosti dále rozdělujeme na živnost volnou, živnosti řemeslné a živnosti vázané. Zákon pro provozování živností v rámci jednotlivých skupin stanoví konkrétní podmínky, a to obecné a zvláštní, přičemž výčet všech živností tvoří přílohy č. 1, 2 a 4 zákona.

Jediná volná živnost

Doposud živnostenský zákon upravoval 125 volných živností s 622 předměty činnosti. Novela živnostenského zákona však zavádí pouze jedinou volnou živnost, a to "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona". K této živnosti je připojeno 80 oborů konkrétních činností, které jsou uvedeny v příloze č. 4 živnostenského zákona. Při ohlášení volné živnosti tak podnikatel na příslušném formuláři CRM uvede přesně ty obory činnosti, které bude v rámci svého podnikání a této jediné volné živnosti vykonávat. Nebude potřebovat pro každý obor činnosti zvláštní živnostenské oprávnění, a tedy ani za ně platit zvláštní poplatek.

Kromě jediné volné živnosti je novelou sloučena řada živností řemeslných či vázaných. Tak byly nově sloučeny například živnosti truhlářství a podlahářství, nebo byla nově vytvořena jediná živnost "výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení".
Provozování živnosti průmyslovým způsobem novela vypustila

Kromě jiných výše popsaných změn novela vypustila ze živnostenského zákona tzv. provozování živnosti průmyslovým způsobem. Pod tento pojem patřily činnosti, které v rámci jednoho pracovního procesu zahrnovaly více dílčích činností. Každá z nich ale byla sama o sobě zvláštní živností. Šlo například například o organizaci práce v továrně jako větším provozním celku, kde různé činnosti směřují k vyrobení společného finálního výrobku. Živnostenský úřad tak v těchto případech na návrh podnikatele vydal jediné živnostenské oprávnění k provozování živnosti průmyslovým způsobem, které v sobě zahrnovalo oprávnění ke všem dílčím činnostem.

Provozování živnosti průmyslovým způsobem jako jednotné živnostenské oprávnění novela zákona ruší, i přesto však stále zůstávají zachována oprávnění k jednotlivým dílčím živnostem. Jen v případě, kdy je nově vyžadována k některé z živností odborná způsobilost, vyzve místně příslušný živnostenský úřad podnikatele k doložení příslušných dokladů prokazujících vzdělání a praxi. Nepředloží-li podnikatel tyto doklady ve lhůtě stanovené úřadem a neprokáže tak splnění podmínek, vystavuje se nebezpečí, že živnostenský úřad živnostenské oprávnění pro uvedenou živnost zruší.

Řízení před živnostenským úřadem

Kdo může jednat s úředníky?

V případě, že se podnikatel sám rozhodne či je nucen okolnostmi jednat s živnostenským úřadem, může tak činit pouze prostřednictvím osoby k tomuto jednání oprávněné. Tou je v případě fyzické osoby podnikatel sám. V osobním styku s úřadem se prokazuje svým platným občanským průkazem, případně jiným dokladem totožnosti. To je nutné zdůraznit zejména v situacích, kdy jsou úřadem podnikateli doručovány úřední listiny (např. rozhodnutí o udělení koncese, rozhodnutí živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění či pozastavení provozování živnosti).
Za právnickou osobu je před úřadem oprávněn jednat primárně statutární orgán. Týká-li se správní řízení společnosti s ručením omezeným, která je v České republice nejčastěji užívanou právní formou, je za společnost oprávněn jednat jednatel, popř. jednatelé, a to způsobem zapsaným v obchodním rejstříku. V případě akciové společnosti je statutárním orgánem představenstvo, za které může jednat jeho člen, popř. členové, a to opět způsobem zapsaným v obchodním rejstříku.

U každé právnické osoby může být konkrétní způsob jednání odlišný. V situaci, kdy podle zápisu v obchodním rejstříku za společnost s ručením omezeným například jednají dva jednatelé společně, nelze připustit, aby právoplatně činil úkony za společnost pouze jeden z nich. Výpis z obchodního rejstříku, kterým se v běžném styku s úřadem prokazuje právnická osoba a ze kterého je patrné, které osoby mohou jednat, jakož i výše zmíněný způsob jednání, však nesmí být starší než 3 měsíce.

Zastoupení třetí osobou

Jak fyzickým, tak právnickým osobám zákon umožňuje nechat se v jednání před živnostenským úřadem zastoupit třetí osobou. Zastoupení se v živnostenském správním řízení prokazuje písemnou plnou mocí, na níž musí být podpis podnikatele udělujícího plnou moc úředně ověřen. Plnou moc může podnikatel udělit kterékoli osobě (fyzické i právnické), a to jak pro jednu konkrétní situaci, tak i pro veškerá jednání s živnostenským úřadem, která mohou v budoucnu nastat. Vzor takové plné moci najdete v boxu č. 2

Základní formuláře nutné pro komunikaci

Při komunikaci se živnostenským úřadem využijete standardizované formuláře CRM (formuláře Centrálního registračního místa). Ty jsou běžně k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách městských úřadů či úřadů městských částí nebo v tištěné formě na každém živnostenském úřadě. K dispozici jsou formuláře pro následující konkrétní úkony: registrace fyzických osob, registrace právnických osob, změnový list pro ohlášení změn týkajících se změny údajů živnosti či podnikatele, ohlášení organizační složky, prohlášení odpovědného zástupce.

Kromě ohlášení živnosti či podání žádosti o vydání koncese prostřednictvím obecné části formuláře CRM může podnikatel v jednom podání živnostenskému úřadu zároveň splnit další zákonné povinnosti spojené se vznikem společnosti. Jmenovitě lze společným podáním zvláštních částí formuláře CRM provést daňovou registraci fyzické či právnické osoby k příslušnému finančnímu úřadu, oznámit příslušné zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlásit se k nemocenskému pojištění či oznámit úřadu práce vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení.

Místní příslušnost

Novela živnostenského zákona zrušila místní příslušnost živnostenských úřadů. V praxi to pro podnikatele znamená, že může veškerá podání (ohlášení živnosti, podání žádosti o koncesi či splnění oznamovací povinnosti) činit na libovolném živnostenském úřadě na území České republiky. Bez ohledu na to, kde má podnikatel bydliště, sídlo či místo podnikání. Informace budou úřady sdílet v rámci informačního systému živnostenského rejstříku.

Místní příslušnost však nadále zůstává zachována pro řízení o správních deliktech podle živnostenského zákona, dále pro provedení živnostenské kontroly, řízení o zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti.

Kontaktní místa veřejné správy - Czech POINT

Novela živnostenského zákona nabízí možnost učinit podání také prostřednictvím tzv. kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT).

Nově budou od 1. 7. 2008 kromě stávajících kontaktních míst, která najdeme např. na některých městských či obecních úřadech nebo úřadech městských částí, k dispozici podnikatelům také další místa. Budou jimi ze zákona notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, úřady městských částí, zastupitelské úřady v zahraničí, poštovní úřady a Hospodářská komora ČR.

Na kontaktních místech Czech POINT lze v současné době požádat o výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku a výpis z rejstříku trestů. S novelou živnostenského zákona Czech POINT začnou přijímat podání (např. ohlášení živnosti) na formulářích CRM.

Kontaktní místo veřejné správy přijaté podání neprodleně doručí živnostenskému úřadu, který si podatel zvolí. Možnost volby živnostenského úřadu souvisí se zrušením místní příslušnosti živnostenských úřadů. Pozor: Lhůta pro vyřízení podání ale začne běžet až v okamžiku doručení živnostenskému úřadu, nikoliv pouze kontaktnímu místu.

Správní řízení - jednotlivé modelové situace

Ohlášení živnosti

Pokud hodláte provozovat některou z ohlašovacích živností, musíte se ohlásit kterémukoli živnostenskému úřadu, a to bez ohledu na místní příslušnost. Pro tento úkon je třeba využít jednotného registračního formuláře CRM (obecná část).

Vyplníte základní údaje týkající se vašeho podnikání a zvolených živností, dále údaje týkající se statutárního orgánu společnosti, provozovny, odpovědného zástupce či čestného prohlášení. Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností tak, aby odpovídal zákonu.

U ohlášení živnosti volné uvedete obory činností, které budete v rámci svého podnikání vykonávat, a to v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 živnostenského zákona. V závěrečné části je třeba zvolit příslušný úkon, který podnikatel žádá. V tomto případě ohlášení živnosti, případně další úkony vůči jiným úřadům (např. finančnímu úřadu, úřadu práce, zdravotní pojišťovně či správě sociálního zabezpečení). Ohlašovací formulář podepíše samotný podnikatel či osoba oprávněná jednat za právnickou osobu, případně zplnomocněný zástupce. Podpis nemusí být úředně ověřený.
Kromě ohlašovacího formuláře musíte živnostenskému úřadu současně předložit některé další dokumenty, a to k prokázání některých ohlašovaných údajů. Jejich seznam najdete v boxu č. 3.
Box č. 3

Ohlášení živnosti - potřebné dokumenty

Podnikatel-fyzická osoba

- Výpis z rejstříku trestů (v případě občanů ČR si ho opatří sám úřad)
Podnikatel - právnická osoba (zapsaná do obchodního rejstříku i dosud nezapsaná do obchodního rejstříku)
- Výpis z obchodního rejstříku - Notářský zápis o založení společnosti
Sídlo, místo podnikání, provozovna
- Výpis z katastru nemovitostí, nájemní či podnájemní smlouvy, příp. souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla, místa podnikání či provozovny
Odborná způsobilost - fyzická osoba
- Doklady prokazující požadované vzdělání a praxi
Odpovědný zástupce
- Prohlášení odpovědného zástupce
- Doklady prokazující požadované vzdělání a praxi Výpis z rejstříku trestů (v případě občanů ČR si ho opatří sám úřad)
Zplnomocněná osoba jednající za podnikatele
- Plná moc
Posledním krokem před ohlášením živnosti je zaplacení správního poplatku. Doklad o jeho uhrazení přiložíte k výše uvedeným dokumentům.
Po kompletaci celého ohlášení můžete už směle vyrazit na živnostenský úřad a prostřednictvím podatelny, pracovníka živnostenského úřadu, případně kontaktního místa veřejné správy živnost ohlásit. A od této chvíle se pustit do provozování své vlastní živnosti. Do vydání výpisu z živnostenského rejstříku se budete prokazovat stejnopisem tohoto ohlášení s prokázáním jeho doručení živnostenskému úřadu.
Splní-li podnikatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a poté vydá podnikateli výpis.
Nemá-li však ohlášení veškeré náležitosti, vyzve živnostenský úřad podnikatele k doplnění a k tomu poskytne přiměřenou lhůtu, která musí činit minimálně 15 dní. Podle konkrétních okolností je možné lhůtu k doplnění prodloužit. V případě, že podnikatel ohlášení nedoplní, oprávnění k podnikání nevznikne.

Žádost o koncesi

Pokud hodláte provozovat koncesovanou živnost, např. na provozování mezinárodní automobilové nákladní dopravy, podáte na kterémkoli živnostenském úřadě žádost o vydání koncese. Náležitosti, včetně příslušného formuláře CRM, jsou obdobné jako v případě živností ohlašovacích. Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo částečném rozsahu podle přílohy č. 3 živnostenského zákona. V našem případě to tedy bude "Silniční motorová doprava - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny".

V případech, kdy je k udělení koncese třeba i dalšího stanoviska jiného správního úřadu (např. příslušného ministerstva, Policie ČR, dopravního úřadu apod.), doložíte případně i další podklady. V případě mezinárodní automobilové nákladní dopravy je třeba si předem vyřídit a k žádosti o koncesi přiložit navíc potvrzení dopravního úřadu o finanční způsobilosti dopravce. Dopravními úřady jsou krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy.

Zjistí-li živnostenský úřad, že nejsou splněny náležitosti žádosti o koncesi či má žádost nějaké vady, vyzve žadatele k jejich odstranění či doplnění chybějících částí. K tomu stanoví přiměřenou lhůtu, nejméně 15 dnů, která v případě obtížnosti může být prodloužena. Odstraní-li žadatel vady v žádosti či žádost doplní, zahájí živnostenský úřad projednání žádosti.

Je-li k provozování živnosti nutné oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření jiného úřadu státní správy, předloží mu živnostenský úřad žádost o koncesi k posouzení, a to spolu se všemi doklady předloženými žadatelem. Tento orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů, přičemž zákon může stanovit v některých případech i lhůtu delší. Stanovisko úřadu je pro živnostenský úřad závazné. Kromě tohoto stanoviska živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá překážka provozování živnosti.

Jsou-li všechny podmínky splněny, vydá živnostenský úřad rozhodnutí o udělení koncese. Do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis.

Oznámení změny

Živnostenský zákon vám ukládá povinnost oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti. Doklady o nich musíte předložit nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. K tomuto účelu využijte zvláštního formuláře CRM - tzv. změnový list. Jeho prostřednictvím máte opět možnost ohlásit změnu i na další úřady.

Novela živnostenského zákona však tuto povinnost podstatně zúžila, a to pouze na ty změny a doplnění, které nejsou zároveň zapisované do obchodního rejstříku. Na základě oznámení změny či doplnění živnostenský úřad provede zápis do živnostenského rejstříku a podle okolností případu vydá výpis nebo informuje podnikatele o provedeném zápisu.

Výpis ze živnostenského rejstříku

V současné době slouží jako průkazy živnostenského oprávnění živnostenské listy a koncesní listiny. Ty novela nahrazuje jediným dokladem, a to výpisem z živnostenského rejstříku. Oproti dnešku, kdy každé živnosti přísluší jeden živnostenský list či jedna koncesní listina, tak budete prokazovat oprávnění podnikat v několika oborech pouze jediným dokladem. Tím se sníží vaše finanční náklady spojené například s pořizováním ověřených kopií z těchto listin pro různé účely a podání.

Živnostenské listy měnit nemusíte

Výpisy z živnostenského rejstříku budou vydávány podnikatelům, kteří nově ohlásí živnost či podají žádost o vydání koncese. Stávající podnikatelé budou dostávat výpisy vždy po provedené změně v údajích týkajících se živností či podnikatele. Pokud provozujete živnost na základě živnostenských listů či koncesních listin vydaných podle dosavadních předpisů a nechystáte se ani provádět žádnou změnu v živnostenském rejstříku, nemusíte se obávat o platnost těchto listin ani o své podnikání. Dosavadní platné živnostenské listy a koncesní listiny prozatím není třeba bezúčelně měnit.

Podnikatel se bude prokazovat živnostenským listem či koncesní listinou až do doby prvního vydání výpisu z živnostenského rejstříku. O ten si může podnikatel zažádat či mu jej živnostenský úřad v souvislosti se zápisem případné změny do živnostenského rejstříku zašle.

Informace ve výpisu

Kromě základních identifikačních údajů podnikatele obsahuje výpis údaje týkající se živnosti samotné: místo podnikání, předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu, případně další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění, a den vzniku živnostenského oprávnění. Je-li ohlášeno provozování živnosti na dobu určitou, obsahuje výpis záznam o době trvání živnostenského oprávnění. Na závěr je na výpise uvedeno datum a místo vydání.

Provozovna

Ve většině případů se podnikatelská činnost uskutečňuje ve zvláště vymezeném prostoru, tzv. provozovně. Ta splňuje zvláštní podmínky určené charakterem jednotlivých živností. Její umístění je předmětem evidence příslušného živnostenského úřadu, který v ní také může vykonat kontrolu. Ve smyslu živnostenského podnikání se za provozovnu považuje například prodejna, dílna či kancelář.

Novela živnostenského zákona zavedla pojem mobilní provozovny, který kromě dosavadní úpravy pojízdné prodejny či stánku může zahrnovat i další typy zařízení, jako například pojízdnou knihovnu. Mobilní provozovna musí být přemístitelná a nesmí být umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce. Nově je za provozovnu možné také považovat automat či obdobné zařízení, které slouží k prodeji zboží nebo poskytování služeb a spotřebitel je obsluhuje sám.

Nezapomeňte na vlastnické nebo užívací právo

Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně musíte předem oznámit živnostenskému úřadu. Oznámení je buďto součástí ohlášení živnosti či žádosti o koncesi, nebo je možné provozovnu oznámit dodatečně. Oznámení provozovny obsahuje kromě údajů týkajících se podnikatele také přesnou adresu provozovny a předmět podnikání v této provozovně stejně jako datum zahájení činnosti v dané provozovně.

Vždy je však třeba k objektům nebo místnostem provozovny mít vlastnické nebo užívací právo, které na žádost živnostenského úřadu prokazujete například výpisem z katastru nemovitostí, nájemní či podnájemní smlouvou nebo souhlasem vlastníka s umístěním provozovny a jejím užíváním. Živnostenský úřad, který obdrží oznámení a kterému je řádně prokázáno užívací právo, provede zápis provozovny do živnostenského rejstříku a o provedeném zápisu podnikatele informuje.
Označte provozovnu názvem

S umístěním provozovny jsou spojeny některé konkrétní povinnosti podnikatele. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou, názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, bylo-li mu přiděleno. Mobilní provozovna a automat musí být dále označeny údajem o sídle nebo místě podnikání.

Kromě výše uvedeného musí provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb být také označeny jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost dané provozovny a prodejní nebo provozní dobou. V případě ubytovacích zařízení poskytujících přechodné ubytování je nutné provozovnu označit i kategorií a třídou ubytovacího zařízení.

Při konečném či dočasném uzavření provozovny musíte tuto informaci předem viditelně vyznačit. Samotné označení, jakož i jeho změny, je nutné provádět zvenčí a viditelně na vhodných místech provozovny, např. ve výloze, na vstupních dveřích apod. Jednou z nejčastějších kontrol živnostenského úřadu je právě kontrola správného označení provozovny. Pokuta v tomto případě může dosáhnout výše až 100 000 Kč.

Prodavačky musí umět česky

Podnikatel je povinen pro každou provozovnu ustanovit osobu odpovědnou za její činnost a dále zajistit, aby provozovna odpovídala zvláštním předpisům, zejména stavebním, požárním, hygienickým a předpisům bezpečnosti práce. Kromě toho je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb byla v prodejní nebo provozní době přítomna osoba se znalostí českého nebo slovenského jazyka. Připravte se na to, že při kontrole má živnostenský úřad právo jazykové schopnosti přezkoumat pohovorem, při kterém posuzuje, zda je osoba schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání a zda umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku. V takové provozovně je dále nutné zajistit, aby byly živnostenskému úřadu na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.

V případě, že je zboží prodáváno prostřednictvím automatu, obsluhovaného samotným spotřebitelem, je podnikatel povinen zabezpečit, aby určité druhy zboží nemohly získat osoby mladší 18 let (např. automat na cigarety).

Odpovědný zástupce

U živností vyžadujících zvláštní podmínky provozování (např. jde o podnikání v oblasti nakládání s odpady, provádění staveb či provozování autoškoly) je nutné, abyste ustanovili odpovědného zástupce, a to vždy v případě, je-li podnikatel právnickou osobou. Pokud je však podnikatel fyzickou osobou, je povinen odpovědného zástupce ustanovit pouze tehdy, nesplňuje-li sám zvláštní podmínky provozování živnosti. Právnická osoba do funkce odpovědného zástupce ustanoví primárně člena svého statutárního orgánu, nesmí se však jednat o člena dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. Nelze-li však ustanovit odpovědného zástupce z těchto osob, může podnikatel zvolit osobu jinou.
Odborné vzdělání a praxe jsou nutné

Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenských předpisů. Může jím být pouze člověk, který splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti, tedy osoba starší osmnácti let, způsobilá k právním úkonům a bezúhonná. Odpovědný zástupce je vždy ustanoven k určité živnosti, pro kterou musí splňovat i zvláštní podmínky, tedy odborné vzdělání a požadovanou praxi. Vůči podnikateli musí být ve smluvním vztahu (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti), jeden odpovědný zástupce však nemůže být do funkce ustanoven u více než čtyř podnikatelů.

Bez insolvenčního škraloupu

Do funkce odpovědného zástupce však nemůže být ustanovena osoba, které bylo živnostenským úřadem v minulosti zrušeno živnostenské oprávnění pro závažné porušení zákonných podmínek provozování živnosti. Nemůže jít ani o člověka, kterému byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru.

Neuspěje ani osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, zamítnut insolvenční návrh pro nedostatek majetku dlužníka či zrušen konkurz pro nedostatek majetku dlužníka.

Základní informace o konkurzních a insolvenčních řízeních jsou veřejně přístupné, a to prostřednictvím internetových stránek Ministerstva spravedlnosti ČR na www.justice.cz.

Přihlášení prostřednictvím formuláře

Odpovědného zástupce je nutné ustanovit současně s okamžikem ohlášení konkrétní živnosti či podáním žádosti o vydání koncese. I v tomto případě se tak činí prostřednictvím formuláře CRM. V obecné části formuláře (část D) vyplní podnikatel osobní údaje týkající se ustanoveného odpovědného zástupce, spolu s tím podnikatel živnostenskému úřadu předloží tzv. prohlášení odpovědného zástupce (opět formulář CRM).

Odpovědný zástupce v něm prohlašuje, že souhlasí se svým ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce ustanoven. Své prohlášení učiní buďto osobně svým podpisem před živnostenským úřadem, v opačném případě musí být jeho podpis na prohlášení úředně ověřen. Prohlášení odpovědného zástupce je prohlášením osobní povahy, tudíž je nelze učinit v zastoupení na základě plné moci.

Problematická odpovědnost

Co se týká samotné odpovědnosti osoby odpovědného zástupce, je její konstrukce do značné míry problematická. Ač je povinen zajistit řádný provoz živnosti a dbát dodržování živnostenských předpisů, jeho postavení v podniku vůbec nemusí být takové, aby mu umožňovalo tyto povinnosti plnit.

Jde především o případy, kdy se odpovědný zástupce jako zaměstnanec podnikatele dostává do podřízené pozice a je na základě pracovní či obdobné smlouvy povinen plnit jeho pokyny. Živnostenský zákon proto odpovědnému zástupci osobně neukládá žádné sankce za porušení jeho povinností.

Odborná způsobilost

U živností vázaných, řemeslných a u koncesí zákon vyžaduje, aby osoba podnikatele nebo osoba odpovědného zástupce kromě obecných podmínek splňovala podmínky zvláštní, tedy tzv. odbornou způsobilost. Ta se prokazuje dosaženým vzděláním a praxí v příslušném oboru, příp. v oboru příbuzném.

Zákon pro jednotlivé živnosti vyžaduje různou úroveň vzdělání v kombinaci s různou délkou praxe dosažené v oboru. Dosažené vzdělání je živnostenskému úřadu třeba prokázat již při ohlášení živnosti či při podání žádosti o koncesi, a to v závislosti na jeho úrovni těmito doklady: zejména výučním listem, vysvědčením o maturitní zkoušce, vysokoškolským diplomem, příp. dokladem o uznání odborné kvalifikace.
Odborná způsobilost například pro montáže suchých staveb se prokazuje dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v oboru montér suchých staveb, nebo v příbuzných oborech zedník, zámečník, izolatér.

Délka praxe

Je-li v rámci odborné způsobilosti vyžadována praxe v oboru, rozumí se jí výkon odborných činností osobou samostatně výdělečně činnou, osobou pověřenou vedením podniku nebo organizační složky podniku, odpovědným zástupcem, osobou bezprostředně odpovědnou za řízení činnosti. Může jít také o osobu vykonávající samostatně odborné práce v pracovněprávním vztahu či služebním poměru. V závislosti na dosažené úrovni vzdělání zákon stanoví různou délku praxe. Pohybuje se od dvou let, prováděla-li osoba činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, do šesti let, prováděla-li osoba činnost jako zaměstnanec. Tato praxe se živnostenskému úřadu prokazuje např. potvrzením od zaměstnavatele, pracovní smlouvou, výpisem z obchodního rejstříku, licencí apod.

Uznání odborné kvalifikace pro cizince

V rámci volného pohybu osob mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie mohou nastat situace, kdy je vzdělání či praxe získána v některém z těchto států. Pro tyto účely zákon umožňuje takovou odbornou kvalifikaci uznat.

O uznání odborné kvalifikace mohou žádat státní příslušníci členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, a to před ohlášením živnosti či podáním žádosti o koncesi. Uznávacím orgánem, který žádost v samostatném řízení posoudí, je pro potřeby živnostenského zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

Vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace je zpoplatněno, řízení trvá 90 až 120 dnů a formulář žádosti je možné nalézt na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. K žádosti o uznání odborné kvalifikace se přikládají prosté kopie zahraničních vysvědčení a dokladů opatřené překladem do českého jazyka. Rozhodnutí o uznání kvalifikace se poté přiloží k ohlášení živnosti či žádosti o koncesi.

Tři skupiny praxe pro řemeslné živnosti

V rámci řemeslných živností, jejichž seznam tvoří přílohu č. 1 živnostenského zákona, jsou z hlediska odborné způsobilosti rozlišovány tři skupiny podnikatelů, příp. odpovědných zástupců. První skupinou jsou osoby, které mají vzdělání v příslušném oboru. Tyto osoby nově odbornou způsobilost prokazují pouze dokladem o ukončeném vzdělání, a to bez ohledu na jeho úroveň. Například pro hostinskou činnost je třeba mít vzdělání v oboru Kuchař-číšník, Číšník-servírka, Obchodní provoz pro práci při přípravě jídel apod.

Druhou skupinu tvoří osoby, které vystudovaly příbuzný obor, nebo mají potřebnou rekvalifikaci a prokazují odbornou způsobilost dokladem o ukončeném vzdělání a zároveň dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru. Hostinskou činnost by tak mohl provozovat například také vyučený pekař, cukrář či řezník s jednoroční praxí v pohostinství. Z této skupiny jsou však vyňaty osoby, které mají v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů ukončeno vysokoškolské vzdělání a od nichž se jednoroční praxe nevyžaduje.

Poslední skupinou jsou osoby bez požadovaného vzdělání, přičemž tyto prokazují odbornou způsobilost dokladem o vykonání praxe v oboru v délce šesti let. Například vyučený automechanik bude moci provozovat hostinskou činnost až po získání šestileté praxe v oboru pohostinství.

Vázané živnosti a koncese v příloze č. 2 a 3

U vázaných živností a koncesí, jejichž seznam tvoří přílohu č. 2 a č. 3 živnostenského zákona, jsou dány pro každou konkrétní živnost specifické požadavky. Opět se týkají vzdělání, délky praxe, případně požadavku složení speciálních zkoušek, získání osvědčení příslušného správního úřadu, či zápisu do zákonem určených evidencí. Tyto požadavky často vycházejí ze zvláštních zákonů, na které přílohy živnostenského zákona odkazují.

V případě některých koncesí je dále nutné předem získat a při podání žádosti o koncesi doložit osvědčení správního orgánu o finanční způsobilosti k provozování živnosti (např. nákladní automobilová doprava). Tuto skutečnost je třeba zohlednit u nově zakládaných obchodních společností při optimalizaci výše základního kapitálu.

Správní poplatky

Novela živnostenského zákona podstatně snižuje výši správních poplatků, které je podnikatel nucen za některé služby živnostenského úřadu hradit. Pro přehlednost uvádíme správní poplatky v boxu č. 4.

Nově už například nemusíte platit za vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku, dále za schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese, nebo při změně oboru činnosti v rámci živnosti volné.

Snížení zátěže podnikatelů také představují výjimky z placení poplatků. Pokud bude například ohlášeno více živností současně nebo podáno současně více žádostí o koncesi, poplatek se hradí jen jednou. Stejně tak, je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek, a to ve výši odpovídající nejvyšší sazbě.

Správní poplatky je možno hradit pouze v českých korunách, a to nejčastěji buď přímo v hotovosti příslušnému pracovníkovi živnostenského úřadu, či prostřednictvím pokladny obecního úřadu nebo úřadu městské části.

Dále je možné správní poplatek uhradit složenkou, nebo platební kartou. Preferovaný způsob úhrady se na každém živnostenském úřadě liší a je třeba předem si jej zjistit.

Sankce za porušení zákona

Živnostenské úřady mohou za přestupky a správní delikty podle živnostenského zákona ukládat pokuty v různých výších, mimo to ale také mají pravomoc pozastavit provozování živnosti, či dokonce živnostenské oprávnění zrušit. Ke zrušení živnostenského oprávnění může dojít například kvůli porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení koncese (např. hygienické předpisy). Stejné to bude, pokud podnikatel nehradí státu příspěvky na sociální pojištění, nebo když neprovozuje živnost po dobu delší než čtyři roky.

Ke zrušení ale může také dojít v případě, že podnikatel přestane splňovat podmínku bezúhonnosti nebo u něho nastanou překážky v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení. Postupoval-li podnikatel při zápisu do živnostenského rejstříku v rozporu se zákonem, může mu být živnostenské oprávnění rovněž zrušeno.

Kontrola může pořizovat i zvukové záznamy

Živnostenské úřady v rámci své působnosti také vykonávají kontrolu. Při kontrole mohou pracovníci úřadu vyžadovat od podnikatele různé doklady, mohou také pořizovat na místě zvukové a obrazové záznamy. Kontroly se mohou kromě pracovníků úřadu účastnit i zástupci dalších orgánů a osob. Sám podnikatel si pak může přizvat ke kontrole jím zvolenou třetí osobu.

Jsou-li shledány závady, je nejčastějším výsledkem kontroly uložení lhůty k odstranění nedostatků. Bylo-li podnikateli uloženo odstranění závad a současně zastaven provoz zařízení a podnikatel je ve lhůtě neodstranil, může mu živnostenský úřad zrušit nebo pozastavit živnost.

Přísněji na právnické osoby

Přestupku se podnikatel-fyzická osoba může dopustit nejčastěji tím, že provozuje činnost bez patřičného živnostenského oprávnění. Jedná-li se o koncesovanou činnost, může se pokuta v tomto případě vyšplhat až na milion korun. Pozor je třeba dát i na zvláštní oznamovací povinnosti ve výjimečných situacích způsobených např. úmrtím podnikatele či zahájením insolvenčního řízení. V těchto případech, stejně jako neustanoví-li podnikatel odpovědného zástupce, může pokuta činit až 10 tisíc Kč (v blokovém řízení maximálně 5 tisíc Kč).

Sankce jsou tvrdší a podstaty správních deliktů pestřejší u porušení povinností právnickými osobami. Porušení může spočívat v neprokázání vlastnického či užívacího práva k nemovitostem, porušení povinností ve vztahu k ustanovení odpovědného zástupce, či povinností týkajících se provozovny.

Pokuty se pohybují až do milionu korun, stejně jako v případě, že právnická osoba podniká bez patřičného živnostenského oprávnění. Vždy však platí, že výše pokut je úřadem stanovena po uvážení s ohledem na závažnost deliktu, způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti.



Diskuse: 2

Další články: 318
Reklamní partneři:

www.montycon.cz   www.romanabennet.cz

Mapa webu RSS
redakční systém, tvorba www stránek, webdesing, e-shop, jak založit internetový obchod