Home | Dnes je 22.09.2017
AKTUALITY

Kurzarbeit po česku začne v září

Stát dá 400 milionů korun firmám na školení lidí, pro něž dočasně nemají práci.


Firmy, jež dočasně přijdou o více než pětinu tržeb a nebudou se chtít zbavit zaměstnanců, mohou požádat o pomoc stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí spustí v polovině září program Vzdělávejte se pro stabilitu, na který zatím vyčlenilo 400 milionů. Stát firmě doplatí část mzdy za dobu, kdy se zaměstnanec vzdělával, a to až 31 tisíc korun měsíčně, a uhradí i náklady na školení. To vše po dobu půl roku, ve výjimečných případech až rok. Na peníze ovšem nedosáhnou firmy, které by chtěly nechat proškolit zaměstnance v pražských provozovnách.

 

Ministerstvo ještě neumí odhadnout, kolik firem by tak velký pokles zakázek mohl postihnout. „Firmy si celkem drží výrobní program bez velkých výpadků,„ popisuje reálnou situaci malých a středních podniků Eva Svobodová, ředitelka jejich asociace. „Projekt, který se podobá německému kurzarbeitu, přichází pozdě.

 

Nicméně je to lepší než nic,„ dodává Svobodová. Už v letech 2009 a 2010 mohly podniky postižené krizí získat podobné dotace v rámci projektu Vzdělávejte se.

 

Firmy nebudou omezeny, jaké kurzy zaměstnancům dopřejí. „Může jít o specifické odborné vzdělávání, ale také obecné kurzy. Musí ale vždy jít o zvyšování kvalifikace. Poslat lidi jen na kurz základní počítačové dovednosti nepůjde,„ vysvětluje náměstek ministra Karel Machotka.

 

Kolik firem si v minulých protikrizových projektech nechalo od státu zaplatit kurzy, jež skutečně zlepšily schopnosti pracovníků a pomohou firmám v růstu, se podle Machotky nedá jednoznačně určit. Ministerstvo takovou statistiku nevede. Ze zkušeností malých a středních podniků vyplývá, že dotace čerpaly především na rozvoj dovedností a nikoli na odborný rozvoj. „Z naší nabídky měly firmy v předchozích dotačních programech největší zájem o jazykové kurzy, dále logistiku a skladování, strojírenské kurzy a kurzy IT,„ dodává Pavel Široký, ředitel Republikového centra vzdělávání.

 

Vybrané podmínky státní dotace

 

» Meziroční pokles tržeb na zaměstnance za poslední čtvrtletí o více než 20 procent » Jeden měsíc není firma schopna přidělovat zaměstnanci práci na celou pracovní dobu » Výpadek práce zaměstnanců od 20 do 60 procent týdenní pracovní doby » Náklady na externí vzdělávací kurzy či náklady na interního lektora nesmí přesáhnout 230 korun za hodinu.

 

Na státní peníze z programu Vzdělávejte se pro stabilitu nedosáhnou firmy, které by chtěly nechat proškolit zaměstnance v pražských provozovnách, upozorňuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

 

29.8.2012 E15 str. 02

Jan Stuchlík, autor je redaktorem magazínu Profit

 

To Svaz průmyslu a dopravy byl iniciátorem zavedení kurzarbeit….

 

Svaz průmyslu a dopravy ČR byl zaměstnavatelským svazem, který v České republice prosadil model pomoci firmám prostřednictvím projektu vzdělávejte se pro stabilitu (tzv. kurzarbeit). Projekt vyjednal tým v čele s viceprezidentem Pavlem Juříčkem.

 

Projekt by měl pomoci firmám udržet zaměstnanost v období ekonomických potíží a zabránit, aby se neopakovala situace z minulých let, kdy v období krize musely firmy propustit i kvalifikované zaměstnance se specifickými znalostmi a zkušenostmi v dané profesi a následně obtížně shánět a „dokvalifikovávat„ nový personál.

 

Nalezení řešení, které by bylo akceptovatelné pro stát a nezatěžovalo by státní rozpočet, nebylo jednoduché. Svaz nejprve požadoval zavedení kurzarbeit podle německého modelu, který vládní strana odmítala. Po řadě jednání s vládou se zástupcům zaměstnavatelů podařilo najít kompromisní řešení. Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá proto skutečnost, že vládní strana uznala nezbytnost pomoci firmám v ekonomicky složité době.

 

Svaz průmyslu a dopravy ČR byl k intenzivnímu tlaku na vládní instituce veden skutečností, že letošní rok se průmysl kvůli slabé domácí a klesající zahraniční poptávce dostává do těžkých problémů a podniky počítají s poklesem počtu zaměstnanců. Ani v příštím roce se nedá očekávat, že by začaly výrazněji nabírat pracovníky.

 

„Současný vývoj ukazuje na problémy průmyslových podniků, pokles se už nevyhýbá ani automobilkám. O pomoc bude mezi podniky určitě zájem,„ uvádí Pavel Juříček. Podle něj by však na pokrytí růstu nezaměstnanosti bylo potřeba alespoň 1,5 miliardy korun ročně a nikoliv celkově dohodnutých 800 milionů korun.„Věřím tomu, že pokud firmy zvýší díky projektu kvalifikaci svých zaměstnanců, ozdraví je to,„ doplňuje Pavel Juříček.

 

Základní kritéria pro vstup do projektu jsou:


Omezený výpadek pracovní doby

 

Výpadek pracovní doby v důsledku přechodných hospodářských potíží bude limitován a bude muset být pouze v rozsahu mezi 20-60% celkové pracovní doby. To v praxi znamená více než jeden den, a méně než tři dny v pracovním týdnu. Výpadek pracovní doby do jednoho dne by měl umět řešit zaměstnavatel sám vnitropodnikovými opatřeními, např. určení čerpání dovolené, přesuny zaměstnanců, kratší pracovní doba, aj). Uznání většího rozsahu propadu, než je stanovený limit by vedlo k „držení nad vodou„ firmu, která by se stejně po uplynutí čerpání podpory v rámci projektu nedokázala dále udržet na trhu a zaměstnanci by skončili v evidenci uchazečů o zaměstnání.

 

Jednoměsíční částečná nezaměstnanost plně v režii zaměstnavatele

 

Jednou ze vstupních podmínek projektu bude, že zaměstnavatel musí řešit ekonomické potíže podobu jednoho měsíce bez podpory státu, tj. přistoupit k aplikaci § 209 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) - tzv. částečná nezaměstnanost. Zaměstnavatelé tedy budou poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy nejméně 60% za dobu, kdy jim není přidělována práce z důvodu poklesu objemu zakázek, resp. výroby. Na základě aplikace tohoto režimu zaměstnavatel má možnost „vyhodnotit situaci„ a shromáždit podklady o počtech, struktuře zaměstnanců, vhodném vzdělávání, atd. těch, kteří budou zařazeni do odborného vzdělávání v rámci projektu.

 

Poté bude možné podat žádost o zařazení do projektu a tu doložit podklady, které prokáží, že výpadek práce je přechodný a je způsoben hospodářskými potížemi. K tomu bude zcela určitě vydána metodika, protože prokázání důvodů a splnění všech administrativních požadavků je pro vstup do projektu rozhodující. O žádosti budou rozhodovat Krajské pobočky Úřadu práce.

 

Účast na odborném rozvoji zaměstnanců

 

Nosnou částí projektu bude zabezpečení odborného rozvoje zaměstnanců. Projekt by měl napomoci tomu, aby období poklesu výroby bylo využito k cílenému vzdělávání zaměstnanců pro potřeby konkrétného zaměstnavatele. Požadavek SP ČR od samého počátku byl, aby odborný rozvoj zaměstnanců byl zacílen na praktické vzdělávání s využitím i vlastních firemních lektorů. Zde se rýsuje vysoká přidaná hodnota projektu, protože zaměstnanec má šanci osvojit si např. obsluhu dalších zařízení nebo u tzv. THP pracovníků získat specifické znalosti z příbuzných oborů (např. samotná výroba a na ní navazující odborná údržba, marketing – nákup a prodej, eventuálně s tím spojené služby apod.)

 

Zaměstnavatel může využitím projektu sladit strukturu kvalifikace zaměstnanců – jejich vědomostí, znalostí, dovedností i z hlediska budoucích potřeb.

 

Finanční podpora bude představovat příspěvek na krytí mzdových nákladů zaměstnanců po dobu jejich účasti na vzdělávání. Mzdovým nákladem je náhrada mzdy či mzda, kterou zaměstnanci zaměstnavatel vyplatí za dobu účasti na vzdělávání dle zákoníku práce a to včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance. Maximální výše příspěvku na jednoho zaměstnance v jednom měsíci může činit 31 000 Kč. Svaz prosadil tuto částku oproti původnímu návrhu 24 tisíc korun.

Podmínkou poskytnutí příspěvku bude skutečnost, že zaměstnavatel bude zaměstnanci za dobu účasti na odborném rozvoji vyplácet náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku či mzdu a to v závislosti na skutečnosti, zda odborný rozvoj zaměstnance sám posoudí jako prohlubování kvalifikace (§ 230 ZP) či jako její zvyšování (§ 231 ZP). Účast na odborném rozvoji bude považována v případě § 230 ZP za výkon práce, v případě § 231 za překážku na straně zaměstnance, za níž přísluší náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Finanční příspěvek na úhradu nákladů zaměstnavatele na zajištění odborného rozvoje jeho zaměstnanců bude zaměstnavateli poskytován maximálně po dobu 6 měsíců; v případě, že ani po uplynutí této doby nebude zaměstnavatel schopen přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, Úřad práce bude moci prodloužit poskytování příspěvku až o dalších 6 měsíců. Výše příspěvku se bude odvíjet nejenom od nákladů na vzdělávání, ale rovněž od způsobu čerpání veřejné podpory – tj. v režimu de minimis a blokové výjimky.

 

28.8.2012 cfoworld.cz

Milan Mostýn


Zdroj:. Svaz průmyslu a dopravy ČR

URL http://cfoworld.cz/krize/to-svaz-prumyslu-a-dopravy-byl-iniciatorem-zavedeni-kurzarbeit-1866


Diskuse:
Zaujalo vás téma? Máte k němu co říct? Přidejte svůj názor.

Další články: 317
Reklamní partneři:

www.montycon.cz   www.romanabennet.cz

Mapa webu RSS
redakční systém, tvorba www stránek, webdesing, e-shop, jak založit internetový obchod